Program Žít v Trutnově

Celý náš program je postaven na hlavní myšlence – chceme dobře žít v Trutnově. Z této základní myšlenky vychází jednotlivé části našeho programu. Vymýšleli a řešili jsme ho pořádně, protože si myslím, že pro okresní město nejde napsat program na jednu stránku ve wordu. Jestli máte pocit, že něco by šo vymyslet ještě líp, napište nám.

1. Důvěra vzniká tam, kde se nic neskrývá

Chceme úplnou otevřenost města pro občany. Chceme, aby mohl každý kdykoli vidět, na co jsou vynakládané jeho peníze, kdo o tom rozhodl a jaký to mělo výsledek. Funguje to v jiných městech a státech, může to fungovat i u nás.

1.1 Průhledný městský rozpočet, transparentní účetnictví

Roční rozpočet Trutnova je 500 milionů korun, což je v přepočtu na 30 tisíc občanů včetně dětí zhruba 16 tisíc na jednoho Trutnováka. Takže každá rodina dává do městské kasy desítky tisíc korun, aby se město postaralo o kulturu, sport, bezpečí, dopravu a další potřeby. Pokud však občané města nevědí, jak město hospodaří, co chystá, jak utrácí peníze a kam tyto peníze putují, jak mohou věřit lidem v jeho vedení? Na jednu stranu státní a městské úřady kontrolují, jak a kolik vyděláváme, jak žijeme, jak utrácíme peníze, jak dodržujeme zákony, a když má někdo z nás jen maličkou nesrovnalost, tak má rázem značný problém. Na druhou stranu je hospodaření Trutnova pořád z velké části v jakémsi mlžném oparu. Nejen informace o hospodaření města a toku peněz, ale i záměry a chystané nejen územní změny se dozvídáme často velmi pozdě a značně neúplně. Přitom jsou to naše peníze, které jsme v podobě daní z naší výplaty dali městu a jeho vedení, aby se o postaralo o naše potřeby.

Vycházíme ze studie organizace Transparency International, která říká, že 20-25 % veřejných rozpočtů je neúčelně vynakládáno na nadbytečné výdaje a bohužel často i korupci. Tuto studii podporují i výsledky hospodaření měst (např. Semily), která přešla na transparentnost a oproti předchozím letům dosáhla úspor 20 %.

Aktuálně máme pozici šestého nejzadluženějšího města v ČR. (odkaz na článek) , což, jak jistě uznáte, není moc dobrý výsledek. Máme dluh více jak 60 % rozpočtu (tedy více než 300 milionů korun). Ale když chce člověk zjistit, kam jdou jeho peníze, jediný dostupný dokument (rozpočet města) má jen 5 stránek a sumy většinou v milionech jsou zde schované za slova dotace na provoz či prodej nebo nákup. Nic konkrétního, nic jasného.

Chceme, aby město rozkrylo podrobnosti rozpočtu. Chceme, aby se naše město přidalo mezi ta progresivní města a obce, která jsou transparentní a mají přísní protikorupční pravidla. Příjmy a především výdaje nemohou být skrývány pod souhrnné názvy a nic neříkající položky. Ať už město zaplatí za opravu silnice 10 milionů, koupí 10 počítačů za 150 tisíc nebo podpoří akci pro děti za 5 tisíc, musí to být viditelné a snadno dohledatelné. Pokud chceme, aby občané vedení města věřili, lze toho docílit především otevřeností a čitelností financí.

1.2 Městské zakázky na internetu

Město ročně utratí desítky milionů z našich peněz na produkty či služby, které zajišťují externí firmy, např. za stavby a opravy budov, nákup vybavení, dodavatelské a servisní služby. Při minulých volbách před čtyřmi lety jsme prosazovali maximální transparentnost. Všechny smlouvy, které uzavře město i městem řízené organizace mít možnost najít na internetu. Vedení v čele s panem starostou Adamcem, místostarosty panem Hendrychem a paní Horynovou prohlašovalo, že nic takového Trutnov nepotřebuje a bralo to jako útok na sebe. Přitom jsme dokazovali příklady z jiných měst, že díky otevřenosti může město ušetřit až 20 % nákladů. Krásný příklad bylo město Semily. Nyní máme dokonce příklad ze Slovenska, kde smlouva, kterou uzavírá stát nebo město, dokonce nemůže platit, dokud nebude podrobně představená na internetu. A u nás se stále bohužel jen čeká, až to přijde nařízené zákonem z parlamentu. Do té doby v Trutnově prostě plně transparentní nebudeme.

Ano, už dnes si člověk může vyžádat jednotlivé smlouvy podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Ale to je za prvé dost náročné, nejen na správné formulování požadavku (protože úřady často slovíčkaří), ale za druhé se často informace neposkytují s odvoláním na obchodní tajemství a jiné záminky.

I díky našim aktivitám se před dvěma lety město pokusilo o první krůček směrem k otevřenosti. Začalo vybrané smlouvy představovat na internetu. Určitě tento posun vítáme, ale otevřenosti, jaká by byla ideální a důvěryhodná, je to pořád na hony vzdálené. Na stránkách https://zakazky.trutnov.cz/ lze dohledat zakázky a smlouvy za zhruba poslední dva roky. Takže jsme si je dohledali a prohlédli. A máme k tomu toto.

  • Jediné plus vidíme v tom, že se něco začalo zveřejňovat, protože předtím se nezveřejňovalo nic.
  • Jeden z hlavních nedostatků je, že jsou zde pouze nové smlouvy. Takže ty staré, které jsou právě často problémové, zde nejsou.
  • Další nedostatek je ten, že prostě nelze nijak ověřit, že jsou zde všechny nové smlouvy a ne jen ty vybrané bezproblémové.
  • U zakázek je sice vidět, CO se má udělat, ale ne PROČ. Je přeci logické, že u spousty projektů, které se netýkají základních věcí, jako jsou třeba kancelářské materiály pro město, je dobré nejdřív říci, proč danou investici potřebujeme. Potřebujeme nyní opravovat toto namísto tohoto? Potřebuje město platit reklamní agenturu na tohle či ne? To chybějící proč je z našeho pohledu velké mínus.
  • Přehled má velké mezery. U spousty zakázek není k nalezení základní kalkulace nabídky, jen finální dohodnutá cena. Když není vidět kalkulace, jak lze zhodnotit, že je cena odpovídající náročnosti práce? U zakázek z minulého roku není často zhodnocení výsledku.
  • U zadavatele je definována pouze daná organizace, především tedy městský úřad. Bylo by určitě vhodnější, kdyby u zadavatele bylo vidět, který úředník, odbor nebo zastupitel danou zakázku vymyslel, zpracoval a rozhodoval o ní.

1.3 Naše vize pro městské zakázky

  • Všechny smlouvy viditelné na internetu a platné až po zveřejnění – Chceme, aby město začalo fungovat tímto způsobem. Chceme, aby se toto stalo standardem, se kterým bude město automaticky přistupovat ke všem jednáním s firmami. Aby i firmy měly předem jasno, že v Trutnově se vše zveřejní. Slibujeme si od toho, že tento postup odradí firmy, které nechtějí hrát čistou hru a zároveň i zamezí nečistou hru, pokud by měla přicházet ze strany některých městských zastupitelů či úředníků.
  • Viditelné chystané akce a plány města – Chceme, aby se všechny investiční plány prezentovaly na internetu v samostatné sekci s názvem například „Plánované investice“. Podle hodnoty investice by byla nastavena doba, po kterou zde musí být plán zveřejněn, než se přikročí k dalším krokům, jako je třeba podpis smlouvy. Investice za malé částky, desíty tisíc korun, by zde mohli být například měsíc, položky nad 100 tisíc 3 měsíce, do milionu 6 měsíců a nad milion jeden rok. Navíc cokoli nad milion by se oznamovalo v Radničních listech. Naším cílem je, aby občané věděli, co město chystá a bylo dost času o tom jednat. Jak lze vést veřejnou diskuzi o nějaké investici, která zasáhne do života stovek i tisíců Trutnováků, když o ní město mlčí? Příkladem může být nová obchodní zóna Krkonošská, o které jsme se všichni dozvěděli až ve chvíli, kdy se podepsala smlouva a na internetu se objevily architektonické návrhy.
  • Proč chceme tuto zakázku – Každá zakázka, která má alternativy Ano/Ne musí mít v základním odůvodnění vysvětlení proč. Určitě město nemusí vysvětlovat, proč potřebuje papír nebo hygienické potřeby, ale proč se opravuje tohle, staví tamto, investuje do tohoto namísto do něčeho jiného, je třeba vysvětlit předem. V této souvislosti chceme prosazovat, aby u každé zakázky bylo i jasně viditelné, kdo (úředník či zastupitel) danou zakázku vymyslel, navrhl a schválil. Jak jinak lze cítit zodpovědnost za to, co dělám, pokud se zodpovědnost rozmělní tak, že vše navrhuje město jako úřad a ne konkrétní osoba.
  • Nevybírat vítěze jen podle nejnižší ceny - Pokud se nyní rozhoduje mezi více dodavateli, jediné hledisko je cena. To je na první pohled správné, ale na druhý pohled to může naopak být velmi špatně. Nejenže velmi často díky nízké ceně klesá kvalita odvedené práce, ale zvyšuje to i následně cenu údržby a oprav. Zde opravdu platí to známé, „nejsme tak bohatí, abychom si mohli kupovat levné věci“. Chceme pro rozhodování o vítězi zakázky přidat tato hlediska:
    • množství nasmlouvaných víceprací
    • délku záruky
    • snižování energetické náročnosti staveb,
    • zátěž na životní prostředí,
    • poskytování praxe mladým lidem,
    • zaměstnávání Trutnováků,
    • kvalitu odvedené práce,
    • budoucí náklady na provoz a údržbu.
  • Podpora místních firem – Nastavením hodnotících hledisek chceme prioritně rozdělovat zakázky firmám z našeho regionu. Opravdu je nutné, aby nám papíry do tiskáren dodávala firma z Prostějova a okna na městských domech opravovala firma z Plzně?
  • Finální hodnocení zakázky – Po uzavření zakázky je třeba vždy zhodnotit dosažený výsledek a to především z pohledu důvodů, proč byla zakázka zadána. Zároveň chceme, aby se hodnocení především u stavebních zakázek kontrolovalo každé dva roky. Aby bylo vidět, jak bylo dílo kvalitně zhotoveno, kdy byla potřeba první oprava, zda případně proběhla reklamace v pořádku atd. Každý člověk přeci řeší, zda mu opravený záchod funguje dlouhodobě, zda neodpadávají kusy zdi atd. Nyní na městě zaplatíme stovky tisíc i miliony za stavby a opravy, ale nevíme, jak dlouho stavby vydržely, kdy se musely opravovat, zda to bylo předčasně a kdo opravy platil (zda město nebo daná firma).
  • Záruky za provedenou práci – Chceme jednoznačně definované záruky. Pokud firma záruky nebude plnit, bude pro příště na dobu 10 let vyřazena z možnosti ucházet se o městské zakázky.
  • Neznámý vlastník firmy – Výběrových řízení na obecní zakázky by se neměly účastnit společnosti, jejichž majoritní vlastník nebo skupina vlastníků není dohledatelná (akcie na majitele). Tímto se zabrání případnému střetu zájmů u firem vlastněných či spoluvlastněných členy zastupitelstva města.
  • Transparentní zakázky firmám, které vlastní zastupitelé města – Chceme prosadit maximální transparentnost u zakázek, o které se ucházejí nebo je vyhráli firmy vlastněné zastupiteli města. Několik takových případů tu máme a bohužel nelze o nich dohledat vůbec nic. Pak lze jen těžko budovat vzájemnou důvěru.

Tento systém nám může jednak ušetřit až desítky milionů, ale také výrazně omezí možnou korupci. Ne každý občan bude číst všechny smlouvy a zakázky, ale už jen možnost, že si je může kdokoli dohledat, bude proti korupci a zákulisním praktikám velmi dobře fungovat. Vztahy mezi městem a firmami a občany se pročistí. Všechny firmy budou vědět, že se s nimi hraje fér, že pokud se přihlásí do výběrového řízení i bez politických známostí, budou mít reálnou šanci zakázku vyhrát. A občané budou vědět, že jejich peníze jsou užívány více efektivně a ku prospěchu všech, a ne jen několika „spřátelených“ firem.

1.4 Obecní referenda, rozhodování občanů, participativní rozpočet

O tématu referend a většího rozhodování občanů jsme za poslední 4 roky z města neslyšeli bohužel ani slovo. Přitom se zde otevírá tolik možností, jak bychom mohli zvyšovat důvěru občanů ve vedení města a chuť podílet se na aktivitách města. Každé volební období se v Trutnově rozdělí na výdaje zhruba 2 miliardy korun. A jediné, co k tomu můžeme my občané nyní říci je, že jednou za 4 roky hodíme volební lístek. Pak již máme smůlu a můžeme jen doufat, že se strana, kterou jsme volili, dostane do vedení města a povede se jí prosadit co nejvíce.

Ale co když se strana, kterou jste volili, dostane do opozice a nemá tak na rozdělování peněz takřka žádný vliv? Nebyl by lepší systém, kdybychom my všichni občané Trutnova měli možnost během těch 4 let přeci jen rozhodovat, kam část peněz půjde? Co kdyby to fungovalo takto?

Část financí by se rozdělovalo za pomocí participativního rozpočtování. To znamená, že se část rozpočtu se vyhradí, pro začátek např. 1 % rozpočtu tj. 5 milionů korun, na výdaje dle rozhodnutí občanů. Občané města, kteří budou mít zájem o účast na komunitním rozpočtování, se shromáždí a ze svého pléna vždy na začátku roku nominují zástupce jednotlivých městských částí. Tito zástupci budou dále ti, kteří představí problémy a jejich řešení podle svých lokalit, případně budou hledat řešení těchto problémů se zástupci města. Celé shromáždění pak na svých dalších shromážděních hlasuje o rozdělení přidělených peněz na představené projekty dle vlastního uvážení.

Chybí Vám třeba lepší dopravní obslužnost v nějaké části? Zasloužil by si obecní majetek (chodníky, budovy, záhonky) lepší péči? Chcete, aby se na vašem sídlišti konala kulturní akce? Přesvědčte o potřebnosti investic do těchto věcí své spoluobčany. Budete tak rozhodovat přímo vy o svých potřebách a penězích v městské kase. A nemusíte myslet v malém. Prostředky pro toto komunitní rozdělování peněz budeme chtít každoročně navyšovat. Cílem, je, aby bylo touto formou rozhodováno až o desetině městského rozpočtu. To pomůže jednak vyřešit problémy rychleji, často i dříve, než je úřady a politická reprezentace zaznamená. Participativní rozpočtování zároveň zapojí do rozhodování veřejnost, pomůže tak obnovit její důvěru ve věci veřejné, v neposlední řadě i ohlídá jejich ekonomickou přiměřenost. Omezí tak projekty, kde je cílem pouze probetonovat co nejvíce peněz.

Do každodenního fungování města chceme také prosadit „doporučující“ referendum. Aby se mohlo pořádat levně a rychle, hlasování by probíhalo přes internet. Toto referendum by nebylo závazné, protože ne všichni občané mají přístup k internetu. Fungovalo by především pro rychlé zjištění většinových názorů občanů k zásadním plánům a návrhům. Každý občan, který by chtěl hlasovat, by se jednou osobně zaregistroval na městském úřadě, kde by se do systému zadalo jeho jméno a mobilní telefon. Při hlasování by pak zadal svoje jméno a na telefon by obdržel potvrzovací kód. Hlasování by se tak stalo stejně snadné jako přihlášení k internetovému bankovnictví.

Všechny tyto aktivity spojené s větší účastí občanů na rozhodování města bychom podpořili vytvořením www stránek, kde by se dalo jak snadno najít, co je nového, o čem se bude hlasovat, ale zároveň by se i snadno dalo hlasovat. Toto je naše priorita, protože velmi často jsou stránky úřadů velmi složité, že lidi spíš odrazují od jakékoli chuti být aktivní a něco na stránkách dělat.

1.5 Radniční listy – objektivní a vyvážené

Dočetli jste se někdy v Radničních listech o něčem, co dělají opoziční strany? Viděli jste tam někdy aktivity stran a hnutí, které nejsou v zastupitelstvu? Asi ne, že? Přitom nevládní strany volilo 40 % obyvatel. A 60 % obyvatel Trutnova nevolilo vůbec. Bohužel nyní jsou Radniční listy výkladní skříní úspěchů vládních stran, které vlastně zvolilo pouze 24 % Trutnováků. My jsme určitě rádi, že se prezentují pozitivní věci, negativních se na nás valí ze všech stran více než dost. Avšak jsme přesvědčeni, že není fér, když se z městského měsíčníku, který nás ročně stojí skoro milion korun z daní nás všech, dělá reklamní časopis pro vyvolené. Dokonce se k tomuto tématu minulý rok přijal zákon, který přesně říká, že radniční noviny mají být objektivní a vyvážené a nemají být hlásnou troubou starostů), ale to se k nám asi zatím nedostalo.

Chceme prosadit, aby v Radničních listech, které jsou vydávány pro všechny Trutnováky, tedy i voliče opozice, byla jedna dvojstrana věnována na prezentaci aktivit a názorů všech stran a hnutí, které kandidovaly do zastupitelstva a dostaly alespoň jedno procento hlasů (Každá strana dostane pevně stanovený prostor, který když nevyužije, umístí se tam klasické zprávy). Je správné, aby se občané města dozvěděli i názory opoziční. Určitě to zvýší důvěru Trutnováků v demokracii na radnici.

1.6 Méně strachu na městském úřadě, méně strachu z úřadu

Při našich aktivitách, schůzkách a jednáních nás v poslední době velmi zarazila jedna věc. Pokud jsme se hovořili s lidmi, zaměstnanými na městě nebo v městských organizacích, měla většina rozhovorů jedno společné téma – strach z toho, aby se jejich názor nedostal k vedení města. To nás velmi zarazilo, ale vysvětlení od těchto lidí bylo ještě zarážející. „Nikomu to prosím neříkejte. Ne, sice se mi vaše myšlenky líbí, ale veřejně se k nim nepřihlásím. Mám totiž strach o místo. Nechci mít problémy v práci.“

Těch rozhovorů jsme uskutečnili dost na to, aby nás to dovedlo k závěru, že je něco špatně. Opravdu se v demokracii musí lidé bát vyjádřit veřejně svůj názor, aby nepřišli o práci? Opravdu nám lidé tajně říkají, co je trápí a co vidí za problémy v různých úřadech a organizacích města i v jednotlivých zakázkách, ale nechtějí, abychom to říkali dál, protože by to mohlo ukázat na ně?

Ano, vedení města bohužel velmi často prosazuje své názory z pohledu síly a vlastního ega. Toto opravdu není cesta důvěry a možná ještě dokonce víc než transparentní zakázky budeme chtít toto změnit. Jak jinak můžeme najít skryté nedostatky a úmyslné i neúmyslné plýtvání penězi, když se o tom lidé budou bát mluvit? Správný státník vítá všechny názory, a pak z nich vybírá ten nejvhodnější. Nepotírá ty, které se mu nelíbí.

2. Bohatství města budují především místní firmy a lidé

Chceme úspěšně fungující místní trutnovské obchody, restaurace a služby. Víme, že malé firmy jsou pro ekonomiku, bohatsví a zaměstnanost města základem. Nechceme, aby Trutnov skončil jako jiná města, kde malé firmy byly zničeny hypermarkety a řetězci, které pouze odsávají peníze v města, a centra měst následně obsadili asijští obchodníci.

2.1 Snížení nezaměstnanosti - podpora místních malých firem

Aktuální čísla nezaměstnanosti v Královéhradeckém kraji jsou pro Trutnov velmi špatná. Za poslední volební období jsme nejhorší okres a to ne o prsa, ale o metry. Okresy Náchod a Rychnov nad Kněžnou, mají dlouhodobě o 2 % nižší nezaměstnanost (čísla zde). V lednu roku 2014 měl Trutnov nezaměsnanost 9,24 % a v Rychnově měli jen 6,28 % a v Náchodě 7,17 %. V Jičíně a Hradci Králové je to podobné. Pokud u nás máme o 2-3 % vyšší nezaměstnanost než v sousedních okresech, které mají podobnou strukturu (jsou to horské a příhraniční okresy) pak je něco špatně.

16 let v Trutnově vládne strana, která se prezentuje jako pravicková a propodnikatelská. Bohužel čísla nezaměstnanosti ukazují, že je to s podporou podnikání a zaměstnanosti nejen neslavné, ale naopak velmi špatné. V posledním strategickém plánu města z roku 2008 je podpora podnikání a dobré podmínky pro podnikání kritickou oblastí číslo 1. Určitě souhlasíme s tím, že je důležité propojit střední školství s velkými zaměstnavateli, jako jsou ABB, Kasper, ZPA a další. Bohužel však není ve strategickém plánu ani slovo o tom, že bychom měli podporovat vedle velkých zaměstnavatelů i více než tisícovku malých firem, kteří jsou ve svém množství výrazně větší zaměstnavatelé než velké trutnovské firmy. Co je pro Trutnov lepší? Jeden zahraniční zaměstnavatel, který může kdykoli přesunout svou činnost do Činy nebo Turecka, nebo 20 dobře nastartovaných místních firem, které budou vytvářet dlouhodobě nová pracovní místa a přitahovat peníze do Trutnova?

Při rozhovorech se stovkami místních podnikatelů, se setkáváme s jednoznačným názorem. Pomáhá se pouze velkým, ale na malé nikdo nemyslí. Hodně podnikatelů bohužel smutně a ironicky poukazuje, že jediná aktivita pro malé podnikatele, kterou město za poslední roky udělalo, bylo postavení nové obchodní zóny s Tescem, OBI a dalšími řetězci. Bohužel to byla aktivita, která snad všem snížila tržby a mnoho z nich postavila na nebo dokonce za hranici přežití. A to jak přímou konkurencí, kterou jsou obchody v obchodní zóně pro místní podnikatele s potravinami, oblečením a módou, produkty pro dům, byt a zahradu, outdoor, tak i tím, že se ještě zvýšil odliv lidí z centra města, kde většina malých obchodů, restaurací a služeb funguje.

Je smutné, že vedení města argumentuje vytvořením nových pracovních míst. Opak je však pravdou. Mnoho zahraničních studií (například studie Ver.di, největší oborová organizace v Německu s více než 2 miliony členů) vypočítává, že na jednom místo, které řetězec ve městě vytvoří, zmizí dvě pracovní místa díky omezení nebo likvidaci malých firem. S každým dalším obchodním řetězcem, který ve městě začne fungovat, totiž město chudne. Matematika je v tomto případě jasná. Z každé tisícikoruny, kterou Trutnováci utratí v řetězci, odchází až 950 Kč z našeho města pryč. Část jde do zpravidla do Prahy na centrálu řetězce a zbytek jde do zahraničí (Německo, Anglie) k vlastníkům řetězce. Naopak když Trutnovák tisícovku utratí v místní firmě, tak ve městě zůstane 400 až 900 Kč.

Jak to vlastně funguje? Na malé firmy je totiž navázáno mnoho dalších firem. Místní podnikatel nejen že zaplatí zaměstnancům, ale také využívá služeb dalších místních firem. Potřebuje účetního, právníka, úklidovou firmu, kancelářské potřeby, stavební úpravy, internet, počítače, oblečení, vybavení obchodu či kanceláře, reklamní servis, automobily atd. Toto všechno si v drtivé většině místní firma zajišťuje v Trutnově a dává tak možnost vydělat a fungovat mnoha dalším firmám, kteří zase zaměstnávají další Trutnováky a opět využívají služeb dalších firem. Když se naopak utratí tisícovka v řetězci, drtivou většina těchto služeb, účetní, advokáti, reklama, počítače, stavební úpravy, automobily atd. dodávají firmy v Praze. Proto je také v Praze o deset tisíc vyšší průměrná mzda než u nás.

Takže město s každým dalším povoleným hypermarketem a řetězcem víc a víc ochuzuje celé město. Protože jediné peníze, které tu řetězec nechá je takřka minimální mzda pro prodavačky a skladníky a něco málo za lokální reklamu. Navíc žádný sponzoring kulturních a sportovních akcí. Ty naopak v masové míře sponzorují právě naše místní firmy. Když si vzpomenete na nějakou kulturní akci, na které jste byli, byl tam snad hlavní partner Kaufland? Nebyl, protože to nedělá.

Naše vize je taková, že město by mělo mít dvě jasné priority. Jednou je podpora velkých zaměstnavatelů a hledání nových, což se nyní děje. Druhou, která se bohužel vůbec neděje, je podpora místních obchodníků, výrobních firem, restaurací a služeb, protože ty jsou hlavním zdrojem zaměstnanosti a peněz ve městě. Jak to chceme udělat? To se dozvíte níže.

2.2 Regionální podnikatelské inovační centrum

Chceme vytvořit regionální podnikatelské inovační centrum, jehož hlavní bude:

  • Organizovat školení a podporu pro začínající podnikatele.
  • Podpora absolventů trutnovských středních škol a vracejících se vysokoškoláků.
  • Propojování a kontaktování firem s firmami.
  • Technologická podpora a školení.
  • Podpora místních firem a neziskových organizací ve využívání evropských, národních, krajských a městských fondů.
  • Podpora místních firem a neziskových organizací v komunikaci se státními organizacemi.
  • Podpora místních firem a neziskových organizací při jednání s velkými firmami, jako jsou banky a pojišťovny.
  • Vymýšlení a hledání nových nápadů a cest pro podporu trutnovských firem a organizací.
  • Sbírání zkušenosti z podnikání z vyspělejších měst u nás i v Evropě.

Aby byl provoz centra ekonomicky nenáročný, pro školení, nové nápady, poradenství i technologickou podporu a další služby by se využívalo co nejvíc expertů z trutnovských firem. Samotné financování by zajišťovalo jak město, tak kraj, české organizace a úřady pro podporu podnikání a velcí sponzoři. Mimo to by na provoz získávalo peníze i například z členských příspěvků (dostupné i pro opravdu malé firmy) a peněz za vstupné na školení. Pro toto centrum bychom využili prostory Národního domu, především jeho první a druhé patro, které je z většiny opuštěné po přesunu kulturního vedení do Uffa. Vedle školících prostor bychom rádi vytvořili i kancelářské prostory pro technologické, marketingové a poradenské firmy, které by díky umístění na jednom místě mohli efektivně spolupracovat a přinášet ještě více inovací do města.

Podnikatelské centrum bychom vyvíjeli podle zkušeností z větších inovačních center. Ve většině krajských měst totiž již fungují různá inovační a podnikatelská centra, takže inspiraci a ověření toho , co funguje a co nefunguje, máme. Například JIT v Českých Budějovicích či hradecké Technologické centrum má velmi dobré výsledky i pověst a velmi rádo nám poskytne rady do začátku.

2.3 Cestovní ruch a turisté aneb proč přijet do Trutnova

Pro malé firmy je jedním ze základní bonusových příjmů ten z cestovního ruchu. Všechny restaurace, hračky, upomínkové předměty, outdoor obchody i speciálky berou turisty velmi vážně jako velmi důležitou část příjmů. Avšak proč by k nám turisti měli jezdit? Máme jim vůbec co nabídnout?

Město má ve všech svých strategických plánech za posledních 20 let rozvoj turistiky a cestovního ruchu. V každém plánu hodnotí a připravuje strategie na propagaci města Trutnova horských střediscích, na webu města atd. Bohužel se nikdo nijak nezamýšlí nad tím, jak turistu přilákat. Co jim tedy nyní nabízíme za zajímavosti? Jen dvě. Válku, která probíhala před 150 lety a vedle Janské kaple a památníku Gablenz z ní návštěvník mnoho neuvidí. Tou druhou je naše náměstí a Legenda Draka. Ta je sice velmi zajímavá a pro nás jako Trutnováky důležitá, ale bohužel to není tak velký tahák, aby to sem přitahovalo autobusy turistů z hor.

Jeden z našich nápadů se opírá o velmi dobré zkušenosti turistických středisek na Lipně a především pak na bavorské straně Šumavy. Jde o stezku v korunách stromů a středoevropskou zoo, kterou navštěvují desítky tisíc turistů z celé české, německé i rakouské Šumavy i míst vzdálenějších. Každé dítě i spousta rodičů mají rádi zvířátka. Vybudujme u nás menší zoologickou zahradu se zvířaty, která žijí na území střední Evropy. Ukažme dětem nejen tygry a žirafy, ale i jeleny, rysy a muflony. Stejně jako je to v bavorské zoo, byla by celá koncipovaná jako co nejvíc přirozená pro zvířata. Velmi rozsáhlé výběhy a pokud nejsou zvířata nebezpečná, návštěvníci chodí po stezkách uprostřed výběhů. Žádné malé prostory a mříže. Výhody, které máme:

  • Jedinečnou výhodou je Lesnická akademie, které jsou po celé ČR jen čtyři, a pro kterou to může být velmi dobrý vzdělávací bonus pro studenty.
  • Máme výhodu v blízkosti zoo Dvůr Králové a jejich zkušených chovatelů.
  • Máme výhody zalesněných oblastí všude kolem Trutnova.
  • Máme výhodu blízkosti Krkonoš i Orlických a Jizerských hor, kam ročně zavítají stovky tisíc návštěvníků, které můžeme přilákat i k nám.

Pokud se vše dobře připraví tak, aby se turisté s návštěvy zoo nasměrovali do centra, kde si budou moci dát oběd, nakoupit drobnosti a zajímavosti, přinese to do města místním firmám ročně i desítky milionů na tržbách. U zoo by navíc mohla být záchranná stanice pro volně žijící zraněná či jinak poškozená zvířata. Úspěšně vyléčená zvířata by se pak vracela do příroda nebo by mohla zůstat v zoo, čímž by jejich příběh mohl ještě více zlepšit dobré jméno stanice a celé zoo.

Samozřejmě si uvědomujeme, že zřízení zoo bude něco stát. Proto hodláme maximálně využít evropské fondy, které podobné společenské a turistické aktivity velmi podporují (dokonce mohou zaplatit až 90 %). Vedle toho určitě využijeme úspor, které získáme zvýšením transparentnosti městských zakázek.

Další nápad by mohly velmi dobře zpracovat trutnovské firmy zabývající se sortimentem pro Dům a zahradu. Udělejme v Trutnově několik velkých skalek a zahradních prostorů, kde budou růst v turisticky zajímavých tvarech a architekturách květiny. Do botanických zahrad v Praze i Liberci zavítají ročně desítky tisíc návštěvníků. Pojďme je i my přilákat na něco netradičního a zajímavého. Vybereme květiny, které jsou pro naše podhorské prostředí dostatečně odolné, ve spojení s trutnovskými strojírenskými firmami vytvoříme například zajímavé konstrukce, kde květiny porostou, pod kterými a na kterých budou chodit turisté. Tato místa umístíme strategicky tak, aby si turisté mohli projít velkou část města, nenudit se a vedle hledání krás květin i nakupovat, jíst a pít v místních obchodech a restauracích. Zároveň se tím zkrášlí město i pro nás Trutnováky. Nazvěme to Trutnov – město podhorských květin.

2.4 Spravedlivé rozdělování peněz do centra i okrajových oblastí města a přilehlých obcí

Plně si uvědomujeme, že Trutnov se nerozkládá jen do 1 km od radnice, ale náš katastr spadá i do dalších výrazně vzdálených přidružených obcí. S tímto vědomím chceme podporovat i názory občanů přidružených obcí do rozhodování o toku městských prostředků, víc než tomu bylo doposud. Jsme si vědomi, že dopravní dostupnost ať už cyklo nebo autobusová, je pro Trutnováky žijící dále od centra klíčová. Proto chceme rozšířit sít cyklostezek do odlehlejších částí města a úpravu jízdních řádů městských autobusů z těchto částí do centra města a zpět. Dobudování či oprava kanalizace a s tím spojená výstavba chodníků, hřišť či dalších relaxačních míst stejně jako podpora sportu, jsou dalšími z témat, kterými se budeme ve vztahu k přidruženým obcím vážně zabývat. Chceme dlouhodobě přijímat a spravedlivě řešit věcné podněty pro zlepšení kvality života všech občanů, kteří žijí jak v centru, tak dál od centra města.

3. Zdravé město, zdravé myšlenky, zdraví lidé

Věříme, že ve městě, které funguje správným způsobem, pečuje dobře o svěřené prostředky, roste a mění se s jasnou koncepcí, umožňuje občanům různé formy dopravy i sportu, a má zdravé ideály, budou lidé rádi a spokojeně žít.

3.1 Životní prostředí města a genius loci

Jednou z našich společných priorit je koncepce údržby městské zeleně. Všimli jste si, že se v Trutnově často a leckdy bezdůvodně kácí městská zeleň, nebo že po neodborných úpravách „ošetřené“ stromky často umírají? Možná si vzpomenete na kácení stromů u supermarketu Lídl, na vykácenou stráň mezi Českou poštou a restaurací Pod Hradem, na vykácení zdravých stromů u bývalého autobusového nádraží nebo na nezákonné vykácení stromů u penzionu Úsvit na Kryblici. A možná víte z vlastní zkušenosti případy, že po vykácení stromů v městské zástavbě se ve stejné lokalitě vysadí jen pár stromů, jejichž počet je výrazně nižší než počet stromů pokácených? Takto mizí stromy z Trutnova. Proto chceme zavést pro městský úřad závaznou městkou koncepci údržby zeleně. V koncepci bude uvedeno, kolik stromů bylo v městské zástavbě pokáceno a proč. U kácení většího rozsahu bude zveřejněn i odborný posudek, ve kterém bude zdůvodnění. Zároveň v ní bude uvedeno, kolik náhradních stromů bylo v městské zástavbě vysázeno a jakým způsobem se o ně město Trutnov dále stará. Často se totiž stává, že je sice vysázen stejný počet mladých stromků, ale protože nedostávají odbornou péči, mnoho z nich umírá a nenahradí tak počet stromů, které byly vykáceny.

Genius Loci (duch místa) města Trutnova je pro nás velmi důležité. Přispívá totiž ke kvalitě našeho života. Je to ten pocit, že se nám město opravdu líbí, žije se nám v něm dobře a je v souladu s přírodou i s námi. Duch měst Trutnova byl vždy úzce spjat s našimi nejvyššími horami, i proto se Trutnovu říká brána do Krkonoš. Díky nepromyšlené a nekoncepční expanzi výstavby do otevřené krajiny však Trutnov ztrácí svou identitu a historickou podobu. Jednoznačným důkazem je Krkonošská průmyslová zóna, která je pouhým okem viditelná z naší nejvyšší hory Sněžky a snižuje tak turistickou atraktivnost našeho města. Ve stejné lokalitě v současné době vyrůstá na kopci další tovární hala viditelná nejen ze Sněžky, ale téměř z každého koutu Horního a Dolního starého města. Polovina obyvatel Trutnova, když se podívá na hory od svého domu, vidí ohromnou reklamní tabuly Tesco a Obi. A nyní se k tomu přidala továrna na samé vrcholku kopce. Nedaleko od této zóny zanikají historické budovy textilních továren, které před 150 lety umožnily prosperitu a růst Trutnova. Právě tyto tovární komplexy Texlenu mohly být využity místo nově stavěných výrobních hal. Tímto nekoncepčním způsobem se město vymyká ze svých historických hranic, které citlivým způsobem vymezili původní obyvatelé. K trutnovské krajině bychom měli přistupovat citlivě jako naši předkové a nepodléhat za každou cenu tlaku nadnárodních firem nebo spekulantům s pozemky. Raději bourejme staré a na těchto pozemcích stavějme nové, než se neustále rozpínat do krajiny a zabírat další části přírody.

Před čtyřmi roky se nám podařilo pomocí občanské petice zastavit nesmyslné pokácení stromů v lesoparku na Nivách. Aby se z této klidové zóny v blízkosti městského centra stala zóna odpočinku, relaxace a sportu podpoříme, aby v této lokalitě vzniklo lanové centrum pro děti i dospělé. Lanové centrum tak vhodně doplní horolezeckou stěnu v tělocvičně na Nivách a podpoří tak sportovní charakter celé lokality, kde sídlí trutnovská tělovýchovná organizace Loko Trutnov.

Během posledních deseti let se díky rozšíření vhodných konterjnerů většina lidí postupně přidala ke třídění klasických odpadových surovin (sklo, papír, plasty). Chceme přidat další možnost, kterou je třídění biologického odpadu. Více než 50 % veškerého odpadu domácností totiž tvoří bioodpad (zbytky jídel, zkažené a vyhozené potraviny, květiny, tráva a další odpady především od rodinných domků). Chceme proto umožnit, aby mohli občané Trutnova bioodpad třídit. Ten by se následně dovážel do ne plně využité bioplynové stanice v Úpici, kde se navíc díky tomuto způsobu recyklace vytvoří i trvale obnovitelný zdroj elektrické energie.

3.2 Růst města, městský architekt, územní plán

Naše město je krásné město s půvabným historickým centrem, přírodou a parkem na dosah. Tato synergie hustě zastavěného, živého města, kde je vše pěšky dostupné, na jedné straně a parku přecházejícího do volné krajiny na straně druhé je největším kladem, který Trutnov má. Bohužel se vlivem modernistického přístupu k městu za komunismu a přehnaně protržnímu po revoluci, tato kvalita postupně vytrácí. Staví se na loukách bez dalších návazností a život se stěhuje mimo centrum, na parkoviště supermarketů, do kolon aut. Historické centrum se stává mrtvou kulisou. Zastavme bobtnání města do okolí a zase žijme v Trutnově.

Místo snadného zastavování luk budeme prioritně hledat dosud nezmapované rezervy uvnitř města. Prioritou je zástavba proluk, hledání nového využití Texlenů a rekultivace dalších zanedbaných míst, Nová výstavba mimo současné hranice města je až posledním řešením. Cestou je revize územního plánu a regulačních plánů, kde jsou zbytečně předimenzované rozvojové plochy umožňující novou výstavbu v podstatě kdekoliv. Současné plány řeší prioritně dopravu pro auta na úkor pěších a cyklistů. Při plánování města chceme opustit modernistický direktivní (komunistický) model plánování a inspirovat se současnými trendy. Městské plánování musí být srozumitelné. Chceme ho založit na diskuzi s veřejností již od samého zárodku. Jejím moderátorem a poradcem by měl být městský architekt (funkce, která v Trutnově nepochopitelně zanikla). Budeme vypisovat architektonické soutěže, což je nejtransparentnější způsob výběru projektanta, s důrazem na kvalitu návrhu. Je potřeba:

  • Vytvořit síť cyklostezek, která umožní pohodlné dojíždění za prací.
  • Zvážit povolení jízdy cyklistů v protisměru v jednosměrkách.
  • Vytvořit manuál pro reklamní plochy v centru a vyvarovat se předimenzovaným reklamním panelům.

Neplánujeme obří stavební investice. Důležité jsou pro nás rekonstrukce stávajících objektů a zkvalitňování veřejných prostor. Finanční prostředky jsou omezené a proto jsou toto témata a místa, kterými se chceme zabývat a veřejnou diskuzí nalézt nejlepší řešení:

  • Regenerace břehů Úpy, která zajistí lepší přístup k řece.
  • Kultivace "městské zeleně" na parky.
  • Řešení prostoru náměstí Republiky (u KB a ČSOB).
  • Rekonstrukce kina.

3.3 Doprava a MHD pro Trutnováky zdarma

Pokud jste řidič, určitě se často setkáváte Na Struze, okolo nádraží a Polské ulici se zácpami a čekáním. Chceme, aby bylo pro více lidí výhodnější nechávat auta doma a do práce, na nákup či za přáteli a zábavou jezdit městskou hromadnou dopravou či na kole.

Z rozpočtu města Trutnova na rok 2010 vyplývá, že trutnovskou městskou hromadnou dopravu (zařizuje firma OSNADO s.r.o.) dotujeme všichni dohromady více než 7 miliony ročně. Pokud se nad tím zamyslíte, je nelogické, že si všichni takto platíme přes 200 korun ročně na autobus, a přesto zaplatíme pokutu, když pojedeme bez lístku a chytí nás revizor. Logičtější řešení jsou dvě. Buď nedotujme dopravu vůbec, což neúnosně zdraží lístky, a MHD tak zkolabuje, nebo dotujme úplně a všichni, kdykoli budeme potřebovat, pojedeme zdarma.

Zkušenosti z jiných měst nás určitě mohou inspirovat k tomu, že MHD zdarma funguje. Ve Frýdku-Místku využívá nyní MHD o 50 % více lidí než před 4 lety. Denně se snížil počet jízd do práce autem o 2500. Více si přečtěte v článku – MHD zdarma ve Frýdku--místku funguje. V druhém článku dokonce hodnotí, co to městu přineslo. „Další devízou projektu je, že k nám láká obyvatele okolních obcí, kteří následně v našem městě využívají různé druhy služeb, přijíždí za kulturním nebo sportovním vyžitím, ale také například za studiem nebo za nákupy. Naši občané mají naopak možnost zdarma se s celou rodinou dopravit na Hukvaldy nebo mohou využít víkendových spojů na Visalaje, obce pod Beskydami, odkud vedou krásné trasy do hor.“ Článek zde

Pojďme do toho také. Z informací z jiných měst víme, že MHD se dotuje zhruba z 60-70 % a zbytek se získává prodejem jízdenek. To znamená, že pro zavedení bezplatné dopravy bychom z městského rozpočtu museli přidat další 3-4 miliony. Navíc zrušení nákladů na prodejní místa, revizorskou činnost, administrativní úředníky a právní služby spojené s vymáháním pokut může pokrýt velkou část z těchto přidaných prostředků. Z čistě ekonomického pohledu by jízdné zdarma nemuselo být výrazně dražší než je současná dotace. Navíc cestující by ušetřené peníze stejně utratili v místních obchodech, a část peněz by se tak formou daní stejně dostala do městského rozpočtu.

3.4 Parkování a parkovací plochy

Ulice blízko centra se v ranních hodinách a ulice rezidenčních částí města a sídlišť v pozdních odpoledních hodinách často plní auty do té míry, že není kde zaparkovat. Chceme, aby se ve vytipovaných lokalitách hledaly další vhodné plochy pro budování parkovacích míst. Ašak odmítáme plány na nová parkoviště v místech, kde již roste městská zeleň a v místech která se používají k relaxaci a odpočinku. Chceme využít místa různých proluk a brownfieldů, která se nyní nijak nevyužívají a mnohdy jsou zde nevzhledné křoviny plné odpadků. Dále chceme úpravou parkovacího režimu zamezit porušování dopravních předpisů a blokování komunikací nesprávně zaparkovanými dopravními prostředky na celém území města Trutnova.

3.5 Podpora sportu, malá sportoviště v přírodě pro dospělé

Určitě oceňujeme počet pískovišť a hřišť pro maminky a tatínky s dětmi. Ale pojďme také udělat něco pro aktivní dospělé. První malé hřiště pro dospělé vzniklo na Parahřišti a stovky lidí tam chodí pravidelně i nepravidelně cvičit. Pokud jste tam ještě nebyli, jsou tam bradla a několik hrazd na shyby. Nyní se navíc dokončila opičí dráha. Chceme prosadit podobná cvičiště pro sportovní nadšence i v oblasti Zelenky, Šestidomí, Smeťáku a dalších sídlišť. V porovnání s mnoha jinými investicemi jsou tato hřiště velmi levná, ale dopad na možnosti sportovního vyžití je velmi vysoký.

3.6 Renovace cyklo/bruslostezky a podpora cyklistiky

Bruslení na in-linech se stalo velmi populární. Na naší páteřní cyklostezce potkáváme stovky bruslařů a cyklistů. Bruslí nejen aktivní sportovci, ale i páry, maminky s kočárky a děti. Avšak každý bruslař potvrdí, že velká část stezky, především ta od krytého bazénu, kolem kina, soudu až k lávce u Šestidomí, je ve velmi špatném stavu. Nejen že je zde velmi špatný asfalt, ale někdo (pro každého bruslaře nepochopitelně) zadal při zakázce o rozdělení stezky na pěší a bruslaře a cyklisty zvláštní zadání. Udělejte tu rozdělující čáru stejným materiálem, jakým se dělají kraje dálnic. Čára tudíž není jen barvou natřenou na asfalt, ale je vyvedena nad povrch, aby kola automobilů při jejím přejezdu zahučela a upozornila řidiče, že jede moc ke kraji. Když si však na tuto čáru najedete bruslemi, tak to vaše klouby bezpochyby odnesou. Podobně zvláštní rozhodnutí bylo zavedeno u mostu u psího útulku, kde se využilo mříží. Takže každý bruslař má velký problém se přes tyto mříže dostat. Při renovaci cyklostezky tedy budeme chtít nanést nový jemný asfalt, použít klasickou barvu a vymyslet úpravu povrchu mostu tak, aby byl rozumnější vůči bruslařům.

Při renovaci také chceme v místech, kde to půjde, cyklostezku rozšířit, aby se předešlo nebezpečným situacím, kdy se potkává více cyklistů, bruslařů a chodců na jednom místě. Vedle renovace cyklostezky v centru chceme protáhnout stezku od Psího útulku až na konec Poříčí. Zároveň budeme chtít provést studii o protažení stezky na Zelené louce. Nyní se na obou koncích musí cyklisté i bruslaři napojit na hlavní silnici, což určitě nepřispívá k bezpečnosti provozu v těchto místech. Dalším krokem by pak byla cyklostezka až do Svobody nad Úpou a z elektrárnou až do Bohuslavic. Slibujeme si od toho jak zatraktivnění stezky pro Trutnováky, ale i velký zájem turistů z hor snadno navštívit Trutnov na bruslích či kole.

3.7 Omezení hazardu, výherní automaty

V Trutnově je 348 výherních automatů, což je 11,2 automatu na 1000 obyvatel, což je 1 automat na 90 obyvatel. Průměr ČR je zhruba 7,5 automatů na 1000 lidí. Ve Francii připadá 1 výherní automat na 18 000 lidí. V Irsku jsou zakázány úplně. Jako stát patříme v Evropě i ve světě mezi špičku v počtu heren a výherních automatů. Jako město patříme mezi špičku v České republice.

Jak fungují výherní automaty? Na rozdíl od hraní v kostky nebo karet, lze v herně prohrát za noc klidně sto tisíc korun. Navíc už samotné nastavení automatů, které vrací hráči v průměru 60 % vložených peněz, neumožňuje lidem dlouhodobě vyhrávat. V Trutnově není znám jediný případ člověka, který by si hraním na automatech vydělal třeba na dům.

Gamblerem se člověk stane za mnohem kratší dobu než alkoholikem a vyléčených gamblerů je málo, i proto, že je velmi obtížné projít městem tak, aby člověk nenarazil na hernu. Gambling je nemoc srovnatelná se závislostí na pervitinu a proto by měl stát regulovat herny stejně, jako reguluje zbraně a tvrdé drogy. Tady nejde o svobodné rozhodnutí člověka,zda bude hrát. Tady člověk svobodu ztrácí. A doplácíme na to všichni. Patologické hráče najdeme nejenom mezi sociálně slabšími lidmi, jsou jimi i podnikatelé, učitelé, často sportovci, vojáci (adrenalin, risk), studenti. Klasický případ, kdy závislý prohraje úspory svoje, i své rodiny, pak peníze z podnikání, pak si půjčí v rodině, u známých a pak u různých společností. Dostává se do dluhové spirály, přijde exekuce, rozvod, závislost rodiny na sociálních dávkách, postižený začne krást, paralelně s alkoholem užívat drogy, případně je prodávat. A končí ve vězení. Toto všechno stojí společnost peníze - policie, soudy, náklady na vězení, ztráta na daních, náklady na léčení rodiny (nervy, somatické nemoci s tím související), náklady kriminální činnosti. Je dokázané, že když z ulic zmizí herny, sníží se i poptávka po hazardu. Ani zdaleka neplatí, že by se všichni hráči přesunuli na internet nebo do černých heren, které navíc umí policie odhalit a za jejichž provoz jsou tvrdé tresty.

Přidejme se k již více než 600 obcí, které na svém území zakázaly výherní automaty. Podpořme raději jiné formy hraní, jako jsou třeba pokerové kluby. Nejen, že se neprohrává tolik, ale navíc se i zlepšuje logické myšlení hráčů.

3.8 Trutnov – první Zdravé město v Královéhradeckém kraji

Chceme s Trutnovem vstoupit do Národní sítě zdravých měst ČR. Národní síť Zdravých měst ČR je asociací aktivních místních samospráv, které se programově hlásí k principům udržitelného rozvoje, zapojují veřejnost do rozhodovacích procesů a podporují zdravý životní styl svých obyvatel. V souhrnu lze říci, že Zdravá města, obce a regiony se promyšleně snaží utvářet město (obec, region) jako kvalitní, zdravé, příjemné a udržitelné místo pro život, na základě dohody s místními obyvateli (zdroj. www.nszm.cz. V případě přijetí, bychom se stali prvním zdravým městem v Královehradeckém kraji.

Historie zdravých měst, se začala psát v roce 1988 kdy  OSN - Světová zdravotní organizace (WHO) iniciovala mezinárodní Projekt Zdravé město (WHO Healthy Cities Project), ke kterému přizvala nejvýznamnější evropské metropole. Za dobu trvání projektu vzniklo v Evropě 1300 Zdravých měst ve 30ti zemích. Po roce 1989 se myšlenky uvedeného projektu začaly realizovat i ve městech České republiky. V roce 1994 vytvořilo jedenáct aktivních měst asociaci s názvem Národní síť Zdravých měst České republiky (NSZM ČR). Od roku 2003 je asociace otevřena všem formám municipalit. Asociaci dnes tvoří více než 100 měst, obcí, mikroregionů a krajů. Přidejme se také. Od měst, která jsou v tomto systému již delší dobu, získáme mnoho nových nápadů a zkušeností, které nám pomohou zlepšit život v Trutnově.

4. Společnost, péče a kultura

Pomáhat je normální a Tolerance a porozumění jeden druhému je základem mezilidských vztahů. Kultura nás baví, nutí k zamyšlení, vzdělává a inspiruje a pro Trutnov je nejlepší cestou široký výběr všech možných kulturních a společenských aktivit. Věříme, že vlastnictví psa, stejně jako dalších zvířat, by nemělo být trestáno vysokými poplatky a přehnanými omezeními.

4.1 Podpora trutnovským neziskovým organizacím a sociální péči

Neziskové organizace jsou pro mnoho lidí na okraji zájmu. Nepřinášejí totiž zisk. A proto si za poslední roky v porovnání s jinými organizacemi a firmami zasloužily jen velmi malou podporu od vedení našeho města. Přitom neziskové organizace pomáhají stovkám našich hendikepovaných či jinak zdravotně omezených spoluobčanů, zapojit se do běžného života a takzvaně přiložit ruku k dílua vytvářet něco prospěšného pro nás všechny. Vedle pomoci hedikepovaným se zabývají výchovou našich dětí k toleranci jeden k druhému, úctě a obdivu k přírodě, pomoci seniorům, udržují v povědomí stará řemesla, chrání přírodu a podporují ekologii.

Z našeho průzkumu nám vyšlo, že město podporuje neziskové projekty mnohem méně než by mohlo. V porovnání s jinými akvivitami, podporujícími často spřátelené komerční subjekty, dostávají neziskovky jen ubohé zlomky peněz. Přitom stačí dát na váhy výsledky činností podporovaných subjektů a je jasné, kdo toho dělá pro Trutnov a Trutnováky víc. Určitě to nejsou spřátelené soukromé firmy.

Chceme výrazně navýšit příspěvky na sociální činnost neziskových organizací v Trutnově, protože věříme, že když dokáží s tak málem tolik, tak díky vyšší podpoře dokážou mnohem víc. Vedle navýšení příspěvků chceme také daleko více představovat Trutnovákům výsledky činnosti neziskovek a dosažené úspěchy, a to jak proto, aby bylo vidět, kam a na co jdou městské peníze, tak proto, aby se aktivity neziskovek dostaly do širšího povědomí a občané věděli, co se u nás děje a jaké služby či možnosti mohou v případě potřeby využít. Věříme, že se nám i díky tomuto podaří ještě rozšířit skupiny dobrovolníků, které se již k našim neziskovkám hlásí, aby pomáhali tam, kde je třeba.

Zároveň chceme dlouhodobě pracovat na bezbariérových vstupech a snadnějším pohybu po místních chodnících a komunikacích pro vozíčkáře a lidi se zhoršenou pohyblivostí.

4.2 Transparentní a vyvážená podpora alternativních projektů

Chceme nadále podporovat vzkvétající kulturní, společenský a sportovní život v Trutnově. Avšak z pohledu toho, že se v Trutnově z městské kasy rozdělí na tyto aktivity více jak 120 milionů ročně, chceme nechat trochu více peněz na alternativní projekty, které vytvářejí a přinášejí především naši aktivní umělci, sportovci a podnikatelé.

V tomto případě chceme výrazně zprůhlednit přidělování městských peněz na jednotlivé projekty, tak aby bylo jasné komu, kolik a proč bylo přiděleno. Zároveň chceme nechat občany částečně rozhodovat, na co se tyto finance vynaloží. Naše vize je, že se určí množství peněz, které se budou rozdělovat na alternativní projekty. Například 1 milion korun. Následně představí všichni, kteří chtějí uspořádat nějakou kulturní, společenskou či sportovní akci, svůj projekt a finanční požadavky (minimální, aby akci vůbec mohl uspořádat a ideální, které umožní ideální financování projektu). V součtu bude žádáno například o 2 miliony. Pro každý projekt se vypočítá minimální počet hlasů, které musí v hlasování obdržet, aby dostal finanční podporu. Každý občan pak bude moci hlasovat, kterým projektům dá svou podporu. Podpořit může více projektů. Na konci hlasování bude mít každý projekt určitý počet hlasů. Peníze se následně rozdělí podle tohoto poměru. Aby peníze projekt dostal, musí jeho poměr hlasů překonat požadované minimum financí (když někdo bude chtít 100 tisíc, tak musí dostat minimálně 10 % hlasů). Celé toho referendum bude platné, pokud bude hlasovat alespoň 1000 lidí, aby se nestalo, že o rozdělení milionu korun bude hlasovat 50 lidí.

Od tohoto nastavení si slibujeme především to, že si lidé budou moci sami určit, které projekty se jim líbí a chtějí je tady v Trutnově mít. Věříme, že se i díky tomu přihlásí více aktivních lidí, kteří do teď mysleli, že pokud nemají na městě známé, tak že nemají šanci na jakoukoli podporu. Nyní mohou získat podporu lidí a uspět.

4.3 Klub na Nivách - podpora pro seniory

Ve spolupráci s místními neziskovými a sociálními organizacemi a aktivními podnikateli chceme podpořit využití bývalého Klubu na Nivách na stacionář s denní péči o seniory, s možností ergoterapie nebo případné rehabilitace. Jde o takzvanou Školku pro seniory, kde mohou senioři přes den trávit čas společnými aktivitami a je zde postaráno o jejich potřeby. Tato činnost, stejně jako u klasických mateřských školek, velmi pomáhá mnoha rodinám, kteří se starají o své rodiče a prarodiče. Zároveň by se zde právě ve spolupráci s aktivními podnikateli mohlo vytvořit centrum setkávání a to jak například pro členy početného trutnovského klubu jógy, který by zde mohl najít zázemí pro svá cvičení, přednášky i akce pro širší veřejnost, tak pro členy dalších trutnovských klubů a spolků, které se zaměřují na seniory.

4.4 Snížení poplatků za psy, peníze využít pro pejskaře

Navrhujeme zásadně snížit poplatek za psa. Jeho cena se nám především pro obyvatele sídlišť zdá přehnaně vysoká. Jaká je aktuální situace? Pokud bydlí majitel v Trutnově (ne v přidružených obcích) pak:

  • Kdo bydlí v rodinném domě, platí 200 Kč ročně.
  • Kdo bydlí v bytovém domě, platí 1500 Kč ročně.
  • Důchodci a invalidé platí 200 Kč ročně v bytovém a v rodinném 60 Kč.
  • Kdo má víc psů platí za dalšího ještě víc (v bytovém domě například 2100 Kč ročně)

Proč navrhujeme změnu? Důvodů je několik.

  • Rozdělení na rodinné a bytové domy nemá moc logiku. Pokud jde pes do města s páníčkem, udělá potřebu jak pes z rodinného domku, tak pes z paneláku. Navíc často jsou rodinné domky v centru města a naopak paneláky na kraji města a lidé to mají 30 metrů do přírody.
  • Navíc neznáme ani důvod, proč se musí tolik platit. Pokud je to na provoz útulku pro psy, je to jistě činnost, kterou každý majitel psa rád podpoří. Pokud ovšem nebude cena nespravedlivě vysoká.
  • Neznáme ani částku, která se vybere (v rozpočtu tato položka rozepsaná není).
  • Pokud jde částka na úklid centra, pak je opět nespravedlivá, protože jen opravdu málo majitelů psů, kteří bydlí mimo centrum, chodí svého psa venčit na náměstí a pěší zónu. Navíc za poledních 10 let se výrazně zlepšila situace a většina majitelů již chodí s pytlíky a exkrementy sbírají.

Náš návrh tedy zní, srovnejme poplatky lidem z bytových i rodinných domů na úroveň 200 Kč za psa. Transparentně ukažme, kolik se vybralo a jak se daná částka využila. Věnujme je primárně na provoz útulku a na výstavbu hřišť pro psy a centrum města uklízejme jako doposud z rozpočtu Technických služeb, které stejně uklízí nejen psí bobky, ale i nedopalky cigaret, listí, sníh, posypový materiál atd. Kdybychom totiž vztahovali poplatek za psa k úklidu města, mohlo by se také časem stát, že se bude platit poplatek za strom na zahradě, protože i ten dělá ve městě nepořádek.

Co jsou psí hřiště? Jedná se o plochu, která je určena pro venčení psa bez vodítka (nikoliv o tzv. cvičák). Tato plocha obsahuje různé veřejně přístupné překážky (kladiny, proskakovačky atp.), které mohou využívat psi při venčení. Cena vybudování takového hřiště včetně překážek se pohybuje v rozmezí 150-200 tis. Kč bez DPH a první takové hřiště by mohlo vzniknout například na volné ploše za letním koupalištěm, která je po desetiletí pejskaři hojně navštěvována.

4.5 Nová vyhláška o volném pohybu psů - větší svoboda pro pejskaře

V současné době reguluje volný pohyb psů na území města Trutnova Obecně závazná vyhláška č. 5/2005 O pravidlech pro pohyb psů na veřejném prostranství ze dne 19. září 2005. Za zamyšlení stojí zejména třetí odstavec bodu 2, který doslova říká „Chovatel psa je povinen na veřejném prostranství na veřejně přístupných pozemních komunikacích (silnice, místní komunikace, veřejně přístupné účelové komunikace) vést tohoto psa na vodítku. Chovatel psa je však povinen na veřejném prostranství vždy vést tohoto psa na vodítku, nachází-li se v okruhu méně než 100 m od psa jiná osoba. Délka vodítka musí znemožňovat útok či jiné obtěžování ostatních osob na veřejném prostranství se pohybujících. Chovatel je povinen dbát toho, aby vodítko nebylo překážkou volného pohybu chodců, osob na invalidním vozíku, cyklistů či kočárků. Při míjení dítěte, kočárku, osob na invalidním vozíku nebo organizovaného útvaru chodců je chovatel psa povinen zkrátit vodítko tak, aby tohoto psa vedl u své nohy.“

I člověku bez právního vzdělání je z uvedeného zřejmé, že volný pohyb psů je podle vyhlášky na území města prakticky vyloučen, a v případě, že se ke psu na vodítku navíc blíží osoba (což je ve městě celkem běžná věc) musí být pes ještě „uvázanější“ a k tomu jít u nohy. Nastávají pak případy, kdy na okraji sídlišť jsou městskými policisty upozorňování majitelé dvoukilových psíků, kteří pobíhají na trávníků 3 metry od majitele, že dostane pokutu, pokud si ho nepřiváže.

Chceme změnit dle našeho názoru nesmyslnou vyhlášku, která se velmi často stejně nedodržuje, tak, aby z jejího znění bylo naprosto zřejmé, kde mimo centrum města se mohou psi s lidským doprovodem venčit i bez vodítka (v samotném centru bude pohyb psů bez vodítka zakázán i nadále). Neplánujeme značení venčících míst cedulkami, ale vytvoření plánu, který bude přílohou vyhlášky. Na tomto plánu budou vyznačeny zóny s popisem určujícím pravidla pro pohyb psů ve vyznačené lokalitě. Vyznačení zón bude předcházet široká diskuse s občany, k jejichž názorům bude při vymezování zón přihlédnuto. Každý poté bude vědět, kde může být překvapen volně pobíhajícím psem a kde nikoliv. Hlavní myšlenka prostě je, že stejně jako jsou různí lidé, tak jsou různí psi a majitel přeci ví, že za psa zodpovídá. Když ho má neposlušného, tak si ho přiváže a když ho má hodného, může má dát trochu svobody i když bude druhá osoba jen 95 metrů od něj. Od slibované úpravy si také slibujeme lepší vztahy mezi pejskaři a ostatními osobami (řidiči, in-line bruslaři a chodci).

4.6 Útulek pro zaběhnuté a zraněné kočky a další domácí zvířectvo

Chceme navrhnout, abychom měli i útulek pro kočky a další drobná zvířátka. Kočky se stejně často jako psi dávají jako dárky k narozeninám a Vánocům a stejně často se jich majitelé bohužel zbavují. I zraněné a nemocné kočky často trpí bez pomoci. Věříme, že jednoduchý a malý domov pro kočky a ostatní mazlíčky, kde dojde k jejich vyléčení, ubytování a při troše štěstí i nalezení nových majitelů, bude Trutnovu jen ku prospěchu. Tento útulek můžeme organizačně připojit k útulku pro psy. Ideálně by se mohla v rámci Zoo, kterou navrhujeme v sekci 2, propojit se záchranou stanicí pro všechna zvířata, jak chovaná doma, tak ty volně žijící v přírodě.

5. Vzdělávání nekončí maturitou. Buďme městem vzdělaných.

Jednou z hlavních výzev, která stojí před Trutnovem v následujících letech, je udržet si absolventy a aktivní lidi zde v Trutnově. Nabídněme jim prosperitu a možnosti rozvoje místo toho, aby nadšeně odcházeli do Prahy a jiných větších měst s tím, že v Trutnově nevidí budoucnost.

5.1 Spuštění trutnovské verze TEDx

Ve světe i u nás v ČR se již více jak deset let rozvíjí projekt TEDx. Jedná se formát přednášek a vystoupení, kdy řečnící představují nové nápady, inovace, zajímavosti z oblasti vědy, psychologie, zdraví, soužití či vzdělání, své pohledy na vybraný problém, řešení lokálních problémů, a často nastolují nové otázky. Základem je vždy jednoduchá prezentace a mluvené slovo (více můžete najít zde) Chceme tento formát představit a postupně zavést i pro Trutnov. Hlavní myšlenkou je spojit Trutnováky s místními osobnostmi, podnikateli, studenty, vědci, umělci a dalšími, kteří je svými prezentacemi mohou velmi obohatit či nadchnout pro novou věc či důležité téma.

Chceme tento projekt rozjet za podpory města. Pokud si ho časem vezme pod svá křídla nějaká místní firma či organizace, určitě ji chceme podporovat. Na tyto přednášky máme minimálně tři prostory, které by se daly využít. Celkově jsou tyto akce samostatně výdelečné na vstupném, takže jde primárně o podporu této myšlenky městem.

5.2 „Nároďák“ inovačním centrem podnikání

Jak jsme již představili v části 2., chceme využít nyní nepoužívaný Národní dům na trutnovské inovační centrum pro podporu místních firem a vzdělávání všech občanů. Prostory Národního domu jsou ideální nejen svými kancelářskými místnostmi, ale jsou zde přednáškové třídy i velké sály pro velké akce. Náklady na provoz město již stejně musí hradit a určitě se nechceme dočkat situace, kdyby se snad někdy mělo plánovat, že se Národní dům prodá nějakému řetězci nebo obchodníkovi z východu.

5.3 Vzdělávání studentů, absolventů a všech aktivních lidí

Chceme, aby město bylo aktivnější v podpoře vzdělávání studentů a absolventů. Nyní fungují při vzdělávání státní instituce jako školy a případně sociální a rekvalifikační kurzy. My do toho chceme zapojit více naše město. Víme, že školy jsou často limitovány osnovami a studenti vycházejí ze škol „nadrceni“ spoustou informací a dat. Chceme jim dodat i pohledy na reálný život:

  • Jak fungují reálné vztahy zaměstnanec a zaměstnavatel.
  • Jaké jsou vlastnosti, které vyžadují zaměstnavatelé a jak si najít toho správného.
  • Jak začít podnikat a rozjet úspěšnou firmu.
  • Jak při startu firmy postupovat.
  • Jak funguje finanční svět, jak se nezadlužit.
  • Jak funguje náš právní systém v praxi.
  • Jak funguje náš politický systém v praxi.

Pro tyto přednášky chceme využívat úspěšné podnikatele z Trutnova, školitele s reálnou praxí v různých oborech tak, aby přednášky a diskuze byly postaveny především tak, aby se podporovalo kritické myšlení a zdravý selský rozum, které jsou v životě vlastně nejdůležitější.

Zároveň chceme pořádat školení i pro absolventy a aktivní lidi z řad podnikatelů, zaměstnanců i důchodců, kteří často jedou v zajetých kolejích svého oboru či zaměstnání. Víme, že drtivá většina z nich jsou chytří lidé, kteří však díky tomu, že pod sebou nemají 300 zaměstnanců, ale dělají vše sami, často nestíhají přijímat nové myšlenky a trendy. Mnohdy pak stačí jedna dvě přednášky na vybraná témata a člověk má najednou mnoho nových nápadů, jak a kterým směrem posunout či zefektivnit své podnikání či svou práci. Stejně tak lze posouvat dál absolventy, kteří pak s mnohem vyšší šancí začnou úspěšně podnikat nebo si najdou zaměstnání. Školení a témata chceme plánovat vždy ve spolupráci s jejich potenciálními účastníky, tak aby se přednášelo to, co posluchači budou opravdu chtít a nestávalo se, že se sice školí, ale jen pro samo školení, ne pro účastníky.

Celou tuto aktivitu by provádělo Inovační centrum podnikání ve spolupráci s místními firmami, neziskovými rganizacemi a úřady města, kraje i státu. Věříme, že když se tyto aktivity dobře nastartují, budeme již během pár let sklízet sladké ovoce úspěšnějších studentů, absolventů, podnikatelů i zaměstnanců, kteří do našeho města přivedou nejen více peněz, ale i své nápady, aktivity a projekty. Celkově se nám všem v Trutnově zvýší kvalita života.

Chceme se také zaměřit na podporu těch nejstarších. Lidé starší generace se nesmí cítit opuštění a nepotřební, je nutné se k nim chovat s úctou a vděkem a co nejvíce jim umožnit zapojení do běžného života. Chceme podpořit zavedení internetu do domovů důchodců, domů s pečovatelskou službou a podobných zařízení, když ne do každého pokoje, tak alespoň do společenské místnosti. Zároveň chceme dlouhodobě podporovat vzdělávací projekty, které starším lidem přiblíží svět počítačů a internetu a naučí je tyto nové technologie používat. V rámci těchto projektů chceme starší spoluobčany vzdělávat i v obraně proti různým nekalým praktikám a trikům obchodníků, kteří doslova parazitují na jejich neznalosti a důvěřivosti.